Technický týdeník 01/2016

Naléhavé výzvy, kterým v současné době čelí evropský průmysl výrobních strojů

Evropský výbor pro spolupráci mezi výrobci obráběcích strojů CECIMO identifikoval některé klíčové problémy, jejichž řešení hledají podnikatelé působící v oboru výrobních strojů.

Měnová fluktuace

Podle průzkumu, uskutečněného mezi manažery z patnácti národních asociací CECIMO a vysoce postavenými manažery z pětatřiceti firem vyrábějících obráběcí stroje v zemích EU, Švýcarsku a Turecku, představují měnové výkyvy jeden z hlavních faktorů vyvolávajících nejistotu na trhu.

Po přijetí eura profitoval výrobní průmysl z větší stability, než když každá evropská země používala svou národní měnu, to ale nikterak neochránilo evropské producenty MT před účinky kolísání měnových kurzů. V daném oboru dominují SME, a ty nejsou často vybaveny k pokrytí rizik spojených s výkyvy směnných kurzů.

Příkladem fluktuací směnných kurzů je nedávná devalvace japonského jenu proti Euru. Protože japonský průmysl MT je pro evropský průmysl nejdůležitějším konkurentem, mělo to přímý dopad na konkurenceschopnost evropských výrobců jak v Evropě, tak na rozvíjejících se trzích. Náhlé výkyvy měnových kurzů mohou navíc oslabit pozici strojů vyrobených v Evropě na základě již dříve uzavřených kontraktů.

Dalším příkladem je Švýcarsko, kde Švýcarská národní banka rozhodla v prosinci 2014 skončit s cílováním minimálního směnného kurzu. To vedlo k silnému zhodnocení švýcarského franku. Náklady ve výrobním sektoru tudíž prudce stouply, což řádně zacloumalo konkurenceschopností švýcarského exportu. Země CECIMO, která mají vlastní měnu, jako je Česká republika nebo Turecko, též nedávno utrpěly střídavými vzestupy a pády kurzu domácí měny. Měnová nestabilita ovlivňuje producenty MT jak ve fázi nákupu (materiálu, výrobního zařízení atd.), tak i ve fázi prodeje. Z toho důvodu český průmysl MT jasně preferuje vstup do Eurozóny, aby tak profitoval z větší stability měny.

Shrneme-li předchozí úvahy: přestože měnové fluktuace vždy byly pro výrobce strojů zdrojem volatility, rychlost změn směnných kurzů a vstup na trhy s rozdílnými měnami mají nyní na evropské producenty MT výraznější dopady.

Zpomalení na rozvíjejících se trzích

Země BRIC, zvláště pak Čína, byly v uplynulém desetiletí motorem růstu evropského průmyslu MT. Během globální ekonomické krize let 2008 – 2009 a na ni navazující dluhové krize vlád se spotřeba MT v Evropě prudce snížila. Pak následovalo oživení, sice rychlé, ale týkající se jen některých zemí. Poslední dva roky se vyznačují jen mírným růstem. Na rozdíl od nízké poptávky v Evropě vykazoval export evropských strojů do Číny působivý růst a pomohl evropským výrobcům dostat se na předkrizovou úroveň. V současnosti však, v důsledku omezené poptávky v Evropě a nízkých investic v rozvíjejících se ekonomikách, a to zejména v Číně, kde se vláda snaží o přechod k ekonomice více se opírající o růst spotřeby, mají evropští exportéři starosti. V roce 2014, poprvé po mnoha letech, evropský vývoz MT do Asie poklesl o 2 %. Jejich spotřeba v Evropě ovšem zaznamenala růst o 5 %, posilujíc tak vyhlídky na oživení tradičních trhů, zvláště pak pro SME. Celkově se však zdá být trend na globálním trhu MT nezvratným. V důsledku růstu nákladů práce v Číně se například investice do strojů přesunují do jiných asijských destinací. Tato nová realita nutí evropské producenty MT, aby mysleli globálně a pružně a investiční rozhodnutí založili na celosvětových tendencích.

Ruská krize

Finanční a ekonomické sankce, které přijala Evropská unie vůči Ruské federaci ve druhé polovině roku 2014, zahrnují řadu zákazů a omezení prodeje výrobků dvojího určení (Seznam lze nalézt v Příloze k Regulaci č. 428/2009 z 5. května 2009)

Tato opatření vážně omezují vyhlídky na růst exportu MT do Ruska, které je třetím největším mimoevropským trhem. Sankce působí na evropské dodavatele MT různým způsobem. Zákaz výrobků dvojího užití je jasné opatření proti MT, kterých se tento režim týká. Existuje také černá listina právnických subjektů a osob, s nimiž nejsou povoleny žádné obchodní či finanční transakce. Zákaz finančních transakcí přinesl navíc zákazníkům v Rusku nedostatek likvidity. Konečně, kupní síla ruských zákazníků se snižuje v důsledku ekonomické krize, vyvolané pádem cen ropných produktů.

Značná část MT (vysoce přesné brusky a obráběcí centra) je podřízena režimu duálního užití. Sankce se zaměřují na vývoz strojů určený pro vojenské využití a pro smíšené civilní/vojenské programy. Přísný výklad sankcí národními institucemi, jež v zemích EU vydávají vývozní licence, spolu s omezenou schopností ruských zákazníků financovat své nákupy, navíc stupňují dopad této politické krize na evropský export. Dodávky, jež tvoří součást již uzavřených kontraktů (pro výrobky ne-duálního využití) jsou rovněž postiženy a mnoho nových objednávek bylo pozastaveno nebo zrušeno.

Úspěšnost podnikání v oboru MT velmi závisí na důvěře a uzavřených partnerstvích mezi dodavateli a zákazníky. Protože se krize protahuje, obávají se evropští výrobci ztráty svých tradičních partnerů. Existují silné indikace, že někteří zahraniční konkurenti, kteří nejsou zasaženi sankcemi (vzhledem k pružnosti svých zemí), nahradí evropské dodavatele a získají rozhodující podíl na ruském trhu.

Nepředvídatelnost veřejné politiky

Výrobnímu průmyslu svědčí stabilní a předvídatelné podnikatelské a regulativní prostředí. Výrobní investice jsou vynakládány s dlouhodobou perspektivou a firmy potřebují mít garanci jejich návratnosti. Proto požadují dlouhodobou stabilitu a podmínky, jež by podporovaly jejich konkurenceschopnost a růst. Domácí politika má na schopnost země/regionu k (re)industrializaci větší dopad, než si kdokoli umí představit. Zdá se však bohužel, že kurz domácí politiky v některých zemích se ubírá nebezpečným směrem. Potřebnou právní jednoznačnost a stabilitu poškozuje přijímání příliš mnoha pravidel spolu s častými změnami daňového režimu, přístupu k financím nebo pravidel vládní podpory výzkumu a inovací. I když se svět rychle mění a změny politiky jsou též nevyhnutelné, zanedbání těchto dopadů na konkurenceschopnost může poškodit průmysl.

Mnoho firem přesunuje své investice do teritorií nabízejících schopné pracovní síly, subdodavatele, právní jednoznačnost a dobrou infrastrukturu, aby tak uspokojily poptávku svých zákazníků po vysoce kvalitních výrobcích. Protože konkurenti z nově se rozvíjejících ekonomik zvyšují výrobu produktů vyšších kategorií, stává se pro EU klíčovým úkolem zajistit pro svůj průmysl příznivé regulativní prostředí. Současná Evropská komise se pokouší o lepší regulaci a schválila agendu průmyslové politiky, zpracovanou předchozí Komisí, jež má za cíl nasměrovat politiku a legislativu k problému konkurenceschopnosti průmyslu. Tento přístup je sice pozitivní, ale má-li přinést nějaké výsledky, musí být aplikován důsledně. Pokud navíc není spojen s obdobnými ambicemi a strategiemi členských států, nepovede ke konzistentnímu rámci podmínek pro výrobní průmysl v EU.

Pokračování v příštím čísle.

PhDr. Blanka Markovičová, tisková mluvčí SST s využitím zdrojů CECIMO