Technický týdeník č. 07 - 08/2022 

CECIMO i SST nadále sledují a vyhodnocují dopad ekonomických sankcí vyhlášených proti Ruské federaci na evropský průmysl obráběcích a tvářecích strojů

Nejdůležitější aspekty těchto sankcí jsou z dlouhodobého hlediska tyto:

• přísnější kontrola zboží dvojího užití a pokročilých technologií,
• sankce v odvětví dopravy,
• sankce v oblasti energetiky, dodávek paliv a surovin.

Odvětví MT již bylo negativně ovlivněno sankcemi z roku 2014, přičemž se očekává, že nové sankce budou mít další negativní dopad. Ze zemí CECIMO se však dotknou především zemí s větším podílem vývozu do Ruska. (Údaje za rok 2020).

Ve většině ekonomicky zaměřených komentářů se odkazuje především na sankce vyhlášené Evropskou unií. Je však důležité poznamenat, že další země, jako jsou Spojené státy, Velká Británie a Kanada, rovněž zavedly vůči Ruské federaci stejné nebo podobné sankce. Následující text upozorňuje na možné důsledky těchto sankcí na evropský průmysl MT a související výrobní technologie.

Rusko

• Evropský sektor MT byl již postižen sankcemi EU uvalenými v roce 2014, které vedly k omezení obchodních aktivit a k přesunu výroby z EU do jiných zemí. Vývoz ze zemí CECIMO do Ruska klesá od anexe Krymu. Není proto pravděpodobné, že dopad nových sankcí bude tak silný jako v případě let 2014/2015. Vývoz do Ruska by se však mohl v důsledku přísnějších sankcí dále snížit, pokud jde o zboží dvojího užití a odvětví energetiky a dopravy. Vzhledem k tomu, že mnoho výrobků evropských výrobců MT může být klasifikováno jako zboží dvojího užití, mohly by další sankce negativně ovlivnit vývoz těchto výrobků. Kromě toho by sankce týkající se zákazu vývozu nejnovějších technologií používaných v odvětvích energetiky a dopravy mohly snížit vývoz celé řady MT strojního vybavení do Ruské federace.

• Vzhledem k relativně malému podílu vývozu do Ruska (přibližně 3,45 % z celkového objemu vývozu MT ze zemí CECIMO), který od roku 2014 klesá, se neočekává, že by mělo další snížení vývozu do Ruska významný dopad na evropský sektor MT v celosvětovém měřítku. Nicméně některé země CECIMO s největším podílem vývozu do tohoto regionu a jejich výrobci MT budou ovlivněni více než ostatní a Česká republika bohužel mezi tyto země patří.

• Nejvýznamnější dopad na evropské výrobce, možná ještě větší než ten, který mají sankce, by se mohl projevit v souvislosti s náklady na energii. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu se zvýšily ceny energií (plyn, pohonné hmoty), stejně jako ceny některých materiálů (ocel, titan, hliník, palladium, vanad), které dodává Rusko a Ukrajina a které se používají ve světovém průmyslu, a pravděpodobně zůstanou vysoké. V krátkodobém/střednědobém horizontu mohou mít dopad na objednávky MT z hlavních nákupních odvětví MT (automobilový průmysl, letecký a kosmický průmysl).

• I když počet evropských společností, které mají výrobní kapacity v Rusku, od roku 2014 klesá, je důležité, že mnoho evropských výrobců v Rusku nadále působí. Vzhledem k uvalení sankcí mohou tyto společnosti čelit významným problémům s dodavatelskými řetězci, výrobou a dalšími operacemi, které jsou potřebné pro běžnou obchodní činnost. Řada členských firem Svazu strojírenské technologie má v Rusku své dceřiné společnosti. Tyto firmy budou nepochybně čelit celé řadě problémů.

• Evropský sektor MT by se mohl potýkat s finančními problémy při spolupráci se společnostmi v Rusku kvůli uvalení sankcí na ruský finanční sektor.

Ukrajina

• Ukrajina nepředstavuje pro evropské vývozce MT významný trh. Nicméně, jednotlivé evropské společnosti, které mají obchodní aktivity s ukrajinskými partnery, mohou pravděpodobně v krátkodobém/střednědobém horizontu přijít o zakázky z tohoto regionu.

• Je důležité zdůraznit, že Rusko i Ukrajina jsou čistými vývozci oceli. Současný stav bude mít jistě vliv na mezinárodní dostupnost oceli. Proto se u souvisejících komodit a surovin očekává trvalý růst cen.

• S ohledem na budoucí vývoj by si oživení ukrajinského průmyslu mělo vyžádat investice do MT. Očekává se, že na Ukrajině budou investovány značné stimulační prostředky, především ze strany Spojených států a EU.

Bělorusko

• Bělorusko nepředstavuje pro evropské vývozce MT významný trh. Nicméně by Bělorusko mohlo čelit dalším západním sankcím kvůli své podpoře Ruska při invazi na Ukrajinu. Společnosti obchodující s Běloruskem by mohly očekávat potíže týkající se obchodních a finančních aktivit.

Je důležité si uvědomit, že Evropská unie je největším obchodním partnerem Ruska a v roce 2020 představovala 37 % celosvětového obchodu Ruska. Velkou část z toho tvoří energie - přibližně 70 % ruského vývozu plynu a polovina vývozu pohonných hmot směřuje do Evropy. Vzhledem k tomu, že ruská ekonomika je hnána vývozem plynu a paliv do Evropy, neočekává se, že by Evropa čelila ze strany Ruské federace jakémukoli snížení dodávek plynu nebo paliv. Očekává se však kolísání cen na světovém trhu. Zatím těžko odhadnutelný dopad bude mít odstřižení EU od dodávek ruského zemního plynu, které hodlá EU ve spolupráci s USA realizovat v co možná nejkratším termínu.

Pro evropské výrobce v době, kdy se mnoho podniků vzpamatovává z dopadů krize COVID-19, bude mít jakékoli narušení obchodu za následek nižší finanční přínosy, protože evropský výrobní sektor je silně orientován na vývoz. Za sektor MT však do Ruska směřují přibližně jen 3 % evropského vývozu a pouze 0,16 % evropského dovozu MT z Ruska pochází, takže celkový dopad nového obchodního režimu na odvětví MT nebude příliš citelný a neměl by se příliš lišit od stavu po roce 2014. Mnohem výraznější dopad však bude mít na výrobce růst nákladů související s růstem cen vstupů. Ten se nepochybně odrazí na globální konkurenceschopnosti evropské produkce MT.

Ve světle nedávného vývoje bude evropská výroba určitě čelit vyšším nákladům na energii a vyšším cenám kritických surovin. I kdyby tato narušení neměla být dlouhodobá, je naléhavě nutné zlepšit evropskou odolnost a zajistit alternativní zdroje energie a kritických surovin. Evropští politici v součinnosti se zástupci průmyslu by proto měli okamžitě začít pracovat na strategii snížení energetické závislosti a vybudovat odolnější dodavatelské řetězce kritických surovin.

 

 

• Dopad války mezi Ruskem a Ukrajinou na světový průmysl – prognóza společnosti Oxford Economics

 

Nejistota ohledně globálních průmyslových vyhlídek se po ruské invazi na Ukrajinu zvýšila. Je zřejmé, že nejvíce budou ovlivněny ekonomiky Ukrajiny a Ruska. Ekonomické škody se s největší pravděpodobností přenesou i do dalších regionů světa, zejména do Evropy.

Sankce proti Rusku, které se setkaly s odvetnými opatřeními, zákazem vývozu ze strany Moskvy, již začaly omezovat tok zboží a služeb. Země s těsnějšími obchodními vazbami na Rusko a Ukrajinu (například Německo a mnoho východoevropských zemí) budou pravděpodobně čelit větším zásahům do dodavatelských řetězců. Vzhledem k tomu, že obě ekonomiky jsou významnými dodavateli surovin, budou pravděpodobně nejvíce narušeny klíčové segmenty kovů a chemie.

Například evropští výrobci automobilů se potýkají s nedostatkem nezbytných kabelových svazků dodávaných z Ukrajiny. To naznačuje, že existují určité segmenty v rámci dodavatelských řetězců, které budou více vystaveny krizi. I když je obtížné tyto tlaky kvantifikovat, další problémy způsobené neschopností firem obstarat si určité komponenty se nepochybně už objevily nebo se s největší pravděpodobností objeví už v nadcházejících měsících.

Přímé sankce na dovoz ruského plynu a ropy a hrozba dalších sankcí způsobily, že ropa a zemní plyn zažívají prudký růst cen. To přispěje ke zvýšení cen výrobců, kde tyto tlaky již rostly v důsledku pandemie, nedostatku pracovních sil a komponentů. Inflační tlaky sníží reálné příjmy domácností, což nepříznivě ovlivní spotřebitelskou poptávku. Zároveň bude pokračující uvolňování pandemických omezení tlačit opačným směrem, protože spotřebitelé budou utrácet část přebytečných úspor nashromážděných během pandemie.

S rostoucí zranitelností dodavatelských řetězců a působením tlaků na růst nákladů v důsledku rusko-ukrajinské války, předpovídáme v roce 2022 růst HDP o 3,7 % a v roce 2023 o 3,3 %.

Inflace v USA zatíží ekonomiku

Americká ekonomika vstoupila do roku 2022 v silné pozici. Případy nákazy mutací omikron rychle klesaly a měsíční údaje o indexech PMI (nákupní manažerský index) ukazovaly, že zpracovatelský průmysl zůstává odolný. Očekává se, že zvyšující se mobilita podpoří do budoucna spotřebu a výrobu. V důsledku toho jsme očekávali za 1. čtvrtletí roku 2022 solidní expanzi výroby. Potřeba rozšířit výrobní kapacity, aby byla uspokojena poptávka a doplněny zásoby, jakož i postupné zmírňování omezení nabídky, by měly podpořit robustní růst investic podnikatelů v roce 2022. Nicméně narušení a nejistota způsobená rusko-ukrajinskou válkou by mohla utlumit plánované výdaje podniků.

Klíčovým rizikem v nejbližším období zůstávají inflační tlaky. Rostoucí ceny surovin v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou a narušení dodavatelských řetězců by mohly přispět k vyšším výrobním cenám, zejména pokud jde o náklady na energie. Zhoršující se výhled inflace pravděpodobně zatíží také spotřebitelské výdaje. Vzhledem k tomu, že domácnosti pociťují snížení příjmů, snižují se výdaje za zboží a služby, které nejsou nezbytně nutné, což může obecně vést ke snížení poptávky.

Nulová tolerance omezuje čínský růst

PMI v sektoru služeb v Číně, i když jde o expanzivní teritorium, v poslední době klesal. Naproti tomu PMI ve zpracovatelském průmyslu naznačuje, že aktivita zůstává poměrně neutrální. Očekává se, že aktivitu bude brzdit slabá spotřeba domácností způsobená čínskou politikou nulové tolerance ke kovidu a reálný pokles v oblasti nemovitostí.

Potenciál závažnějších a častějších epidemií kovidu zůstává pro spotřebitelské výdaje za zboží a služby i pro dodavatelské řetězce klíčovým rizikem, vzhledem k tomu, že Čína uplatňuje v sektoru zboží a služeb nulovou toleranci.

Snížení poptávky po MT v roce 2022

V řadě zemí došlo ve druhé polovině roku 2021 k výraznému nárůstu dovozu MT, domácí objednávky rostly a podporovaly tak další růst. Nicméně dopad, který má rusko-ukrajinská válka na dodavatelské řetězce a na ceny komodit spolu s nejistotou, pokud jde o intenzitu a dobu trvání války znamenají, že musíme pro letošní rok snížit očekávání ohledně poptávky po MT a část tohoto růstu posunout do pozdějších let naší prognózy. Očekáváme, že vážený výstup produkce MT vzroste v roce 2022 o 3,1 % a v roce 2023 o 5,2 %, zatímco vážené investice do MT v roce 2022 vzrostou o 2,1 % a v roce 2023 o 5,5 %. Celkově předpokládáme, že celosvětová spotřeba MT v roce 2022 vzroste o 10,3 % a v roce 2023 o 10,6 %, i když existuje riziko snížení vzhledem k možnosti vážnějšího narušení dodavatelského řetězce a potenciálních dalších vln kovidu.

Přehled střednědobých trendů

Hlavní hnací silou světového růstu od počátku roku 2000 byl nástup Číny jako výrobní i spotřební země a její rostoucí integrace do světového obchodu. Růst reálného HDP Číny v desetiletí do roku 2012 činil v průměru 10,5 % ročně, přičemž reálné výdaje na fixní investice ve všech odvětvích ekonomiky rostly ve stejném období o téměř 14 % ročně. To představovalo mnohem větší růst podílu na světových investicích než na HDP. Od té doby čínský HDP značně zpomalil, přičemž růst v letech 2018-2019 činil v průměru 6,4 %.

Čínský HDP i fixní investice porostou pomaleji, protože čínská ekonomika se přeorientovává z politiky nadměrných investic jako hlavního motoru růstu. Růst HDP se očekává v období 2021-2025 v průměru 5,8 % ročně a fixních investic 3,9 % ročně. V nejbližším období bude ale HDP ovlivněn dopady koronaviru. Slabší investiční trendy naznačují mírnější tempo růstu čínské spotřeby MT ve střednědobém horizontu v porovnání s hodnotami, které byly obvyklé před rokem 2011. Toto rebalancování upřednostňuje v období 2021-2025 poměrně rychlé tempo růstu spotřebních výdajů o 8 % ročně, a přechod na vyšší spotřebitelskou poptávku směrem k diskrétnějším (jednorázovým) výdajům na průmyslové zboží a služby, neboť příjmy na obyvatele rostou. Navíc, i přes slabší růst HDP a investic, zůstává zde prostor pro konkurenční tlak, který zajistí, že Čína zůstane důležitým motorem světového trhu MT.

Tento „proces dohánění“ je patrný v mnoha rozvíjejících se zemích a je ve střednědobém horizontu klíčovou hnací silou světového růstu. Z toho bude těžit devět klíčových odvětví nakupujících MT. Například poptávka po motorových vozidlech i high-tech spotřebním zboží poroste v rozvíjejících se zemích s tím, jak se bude u nich v příštích letech zvyšovat příjem na obyvatele. Ačkoli to pro letectví a kosmonautiku platí méně, poptávka by měla růst tím, že bude růst zvyšovat poptávka po cenově dostupnější letecké dopravě. Větší dostupnost, a tudíž i průnik těchto diskrétních produktů do domácností se v posledním desetiletí zvýšily, ale je zřejmé, že existuje prostor pro další růst, protože střední třída v těchto zemích expanduje.

Odvětví MT má větší tendenci k cykličnosti než celkový sektor fixních investic, které samy o sobě patří k nejvíce cyklickým producentům HDP. Očekává se ale, že uvedené střednědobé trendy podpoří růst spotřeby obráběcích strojů. Čína, která je již nyní největším spotřebitelem i výrobcem obráběcích a tvářecích strojů, si podle očekávání udrží své prvenství, protože její přitažlivost jako výrobní země pro vývoz do zbytku světa se bude zvyšovat. To se děje navzdory pokračující erozi čínské konkurenceschopnosti v důsledku rostoucích mezd.

Pro Evropu je perspektiva růstu HDP v období 2021-2025 mnohem skromnější. Očekává se růst o 2,9 % ročně, ale i to je ve srovnání s rokem 2021 příznivé v důsledku oživení růstu, způsobeného slábnoucí pandemií v letošním roce a očekáváním pokračujícího oživení v průběhu téměř celého období naší prognózy.

Ještě zásadnější je, že populace obecně stárne a že tento trend vede v nejlepším případě jen k velmi pomalému růstu nabídky pracovních sil v době, kdy se imigrace stává politickým problémem. V některých zemích se počet pracovních sil v příštích letech reálně výrazně sníží. Ačkoli nezaměstnaní pracovníci mohou být tímto znovu využiti, čímž se zmírní limity růstu z titulu omezené nabídky práce, postihují tato omezení růst potenciálního produktu v celém světě. Větší kapitálová náročnost výroby může nahradit omezení pracovní síly a upřednostňuje zvýšené nákupy obráběcích strojů. Často je však stále atraktivní přesouvat výrobu do rozvíjejících se zemí, kde není nedostatek pracovních sil a kde jsou náklady nižší.

V klíčových nákupních sektorech MT (například výroba motorových vozidel) je poptávka po nich v Evropě méně dynamická, protože je zde úroveň penetrace velmi vysoká. Protože je zdejší trh velký, poptávka po náhradě kontinuálně podněcuje výrobu, a tedy i investiční výdaje. Větší dynamika se očekává v rozvíjejících se zemích. E-mobilita však v delším časovém horizontu postupně změní tradiční automobilové dodavatelské řetězce a očekává se, že to bude mít velmi nepříznivý dopad na poptávku po obráběcích strojích, vzhledem k tomu, že čistě elektrická vozidla vyžadují méně obráběných dílů než konvenční motorová vozidla a hybridy. V nejbližší době se trh s elektrickými vozidly potýká s řadou omezení, včetně nákladů na baterie a nabíjecí infrastruktury, které by měly zmírnit krátkodobě rušivý dopad na trh MT, ale automobilové firmy již investují velké prostředky do úpravy výrobních linek. Očekáváme proto, že poptávka po MT bude v průběhu prognózovaného období oslabena.

 

Na základě našich současných odhadů rozšíření elektrických vozidel v příštím desetiletí očekáváme dopad na poptávku po obráběcích strojích u zemí, které se výrazně prosadily v oblasti e-mobility, i když jeho důsledky zatím nepovažujeme za katastrofální. Na základě registrací elektromobilů na pět let dopředu očekáváme, že v klíčových evropských zemích bude poptávka po MT značně utlumena. Také v Číně se očekává výrazný nárůst poptávky po elektromobilech. Ekologičtější Bidenova administrativa rovněž podpoří americkou poptávku po e-mobilitě.