Technický týdeník č. 06/2022
CECIMO k rusko-ukrajinské krizi - dopad sankcí na odvětví obráběcích strojů
V reakci na nezákonnou anexi Krymu a destabilizaci Ukrajiny v červenci a září 2014 zavedla EU soubor hospodářských sankcí, které se zaměřily na obchodní výměnu s Ruskem v konkrétních odvětvích, které se skládají z:
- omezení přístupu ruských bank a společností na primární a sekundární kapitálové trhy EU,
- zákazu vývozu a dovozu zbraní,
- zákazu vývozu zboží dvojího užití pro vojenské uživatele v Rusku,
- omezení přístupu Ruska k některým citlivým technologiím a službám (těžba ropy, průzkum)
Zákazy vývozu tvrdě postihly evropské vývozce obráběcích strojů a možná nenávratně poškodily dlouhodobé vztahy mezi evropskými dodavateli a zákazníky v Rusku, kteří dříve pro CECIMO představovaly třetí největší vývozní trh mimo Evropu.
Po zasedání valného shromáždění v Bordeaux v červenci 2015 CECIMO informovalo evropské politiky o významných dopadech těchto sankcí na odvětví MT a celoevropské obchodní vztahy s Ruskem. V roce 2017 se vývoz MT zemí CECIMO do Ruska propadl o 49 %.
Proto zaujalo CECIMO v té době tvrdý postoj proti těmto sankcím, protože v konečném důsledku vedly ke ztrátám evropských výrobců obráběcích strojů na ruském trhu. Nicméně od té doby Rada Evropské unie sankce pravidelně obnovovala. V lednu 2022 byly hospodářské sankce obnoveny na další rok, tedy do 31. července 2022.
Během tohoto období přišli evropští výrobci o významnou část ruského trhu. Pokud se podíváme na data, Rusko nadále patří mezi pět nejvýznamnějších vývozních destinací, přičemž v roce 2020 se jeho podíl pohyboval kolem 3,45 % ve srovnání s 5,85 % v roce 2013.
Srovnání údajů o hlavních trzích dodávajících MT do Ruska ukazuje, že Rusko nyní dováží méně ze zemí hlavních výrobců CECIMO, jako je Německo a Itálie, a více z Číny. Následující graf ukazuje rozdíl mezi souhrnnými údaji za roky 2019-20 a roky před sankcemi v letech 2014-15.
Ruský dovoz MT v milionech eur:
|
REGION |
2014+2015 |
2019+2020 |
ROZDÍL |
|
SVĚT |
2607 |
2114 |
-19 % |
|
ČÍNA |
210 |
401 |
91 % |
|
NĚMECKO |
698 |
393 |
-44 % |
|
ITÁLIE |
349 |
264 |
-24 % |
Podle údajů ve výše uvedené tabulce Čína nahradila výrobce MT v EU a přispívá k naplnění ruské poptávky po MT. Další zajímavou skutečností, která vychází z našich databází, je, že Rusko výrazně zvýšilo svou vlastní výrobu MT. Po uvalení sankcí se podíl ruské výroby MT ve světě zvýšil z 0,2 % v roce 2013 a 0,5 % v roce 2014 na téměř 1 % v roce 2020.
Je nutno ovšem poznamenat, že je možné, že některé evropské společnosti zřídily výrobní linky v Rusku, aby se vyhnuly sankcím.
Nárůst ruské výroby je patrný z následujícího grafu:
Pokud jde o odvětví strojírenství, sankce z roku 2014 obecně otevřely dveře konkurenci z Číny a dalších zemí, které sankce vůči Rusku neuplatnily. To je patrné i na klesajícím počtu evropských výrobních společností působících v Rusku. Navzdory ztrátě ruských trhů se úroveň výroby CECIMO v letech 2014 až 2019 nadále zvyšovala. Kromě toho, celkový vývoz MT společností CECIMO nadále rostl po celém světě, což svědčí o technologické excelenci a silné poptávce po produktech našich výrobců.
Poté, co Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, roste tlak na západní spojence, aby uvalili na Moskvu tvrdší sankce. Dne 23. února 2022 přijala EU první balíček sankcí poté, co Rusko uznalo Doněck a Lugansk. První balíček zahrnuje následující opatření:
- sankce proti 351 poslancům ruské Státní dumy (dolní komory parlamentu);
- sankce proti dalším 27 fyzickým a právnickým osobám, které přispěly k podkopávání nebo ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny;
- omezení hospodářských vztahů s nevládními oblastmi Doněcké a Luganské oblasti;
- omezení přístupu ruského státu a vlády ke kapitálovým a finančním trhům a službám EU.
Vedoucí představitelé EU se sešli na mimořádném summitu a uspořádali několik jednání v návaznosti na ruskou agresi proti Ukrajině. Dohodli se na nových sankcích vůči Rusku, které se týkají nejrůznějších konkrétních oblastí.
Seznamy jednotlivých osob a subjektů
|
Lidé: |
Subjekty: |
|
|
Sankce ve finančním sektoru
|
V důsledku výše uvedených sankcí se 70 % ruského bankovního systému, vlády a klíčových státních společností nebude moci refinancovat na kapitálovém trhu EU.
Evropská unie prozatím dosáhla politické dohody o vyloučení několika ruských bank z mezibankovního platebního systému SWIFT a formálně ochromila transakce s centrální bankou Ruska. Zablokování transakcí s ruskou centrální bankou vstoupí v platnost v okamžiku, kdy se opatření zveřejní v Úředním věstníku EU. Banky vyloučené z tohoto mezibankovního platebního styku budou patřit mezi ty, na které EU již dříve uvalila sankce; na tomto seznamu jsou uvedeny např. Sberbank, Vněštorgbank (VTB), Gazprombank, Ruská zemědělská banka, Vněšekonombank (VEB), Alfa Bank a Bank Otkritie.
Sankce v odvětví energetiky
|
Zákaz:
|
Sankce pro sektor dopravy
|
Zákaz:
|
Zboží dvojího užití a vyspělé technologie
|
Zostření stávajících sankcí na zboží dvojího užití s cílem zaměřit se na citlivé sektory ruské armády a omezit přístup Ruska ke klíčovým vyspělým technologiím, jako jsou:
|
Vízová opatření
|
Pozastavení bezvízového styku pro diplomaty a zjednodušení vízového styku pro držitele služebních pasů a podnikatele. |
I když byly sankce dohodnuty, je třeba je podrobněji analyzovat, aby bylo možné je účinným způsobem uplatnit a posoudit jejich dopad na evropský výrobní sektor z dlouhodobé perspektivy.
