Technický týdeník č. 01/2021

Zpráva OECD o České republice

V závěru roku 2020 byl v Praze představen pravidelný Hospodářský přehled České republiky 2020, který vydává Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, mezivládní organizace 37 rozvinutých států světa, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. Slavnostní prezentace se prostřednictvím on-line tiskové konference zúčastnili předseda vlády ČR Andrej Babiš, místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) José Ángel Gurría.

Dokument každé dva roky komplexně hodnotí hospodářský vývoj země, přičemž se rovněž věnuje detailněji vybraným oblastem. Letošní Hospodářský přehled ČR se ve své speciální kapitole zaměřuje na fiskální decentralizaci, to znamená na rozpočty samospráv.

I když letošní zpráva nebyla detailně zaměřená na oblast průmyslu, dotýká se řady oblastí ovlivňujících podnikatelské prostředí a celkové klima ve státě, které mělo zásadní vliv i na fungování členských firem Svazu strojírenské technologie.

„Stávající krize přerušila v České republice období silného hospodářského růstu a působivou tendenci sbližování průměrných úrovní příjmů v rámci OECD. Po krocích, vedoucích k potlačení první vlny koronavirové krize, bojují nyní země s důsledky druhé vlny. Nejistota je vysoká a růst se bude obnovovat jen pomalu. Hlavním úkolem na cestě k zajištění obnovy je dosáhnout toho, aby se stala dlouhodobě udržitelnou a odolnou vůči budoucím šokům" řekl generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj José Ángel Gurría ve své prezentaci na úvod virtuálního zasedání.

OECD v rámci dokumentu zhodnotila makroekonomické dopady koronavirové krize, výhledy a rizika pro českou ekonomiku. Před pandemií česká ekonomika dobře fungovala v důsledku zdravé hospodářské politiky a otevřenosti vůči přímým zahraničním investicím. Globální hodnotové řetězce pomohly zvýšit produktivitu, zaměstnanost, mzdy a životní úroveň. Od vstupu do OECD v roce 1995 vzrostl v České republice reálný hrubý domácí produkt na obyvatele téměř o 90 %. Země se těší nejnižší úrovni chudoby, nezaměstnanosti a příjmové nerovnosti v rámci zemí OECD při efektivním přerozdělování příjmů prostřednictvím daní a transferů.

Otevřené výzvy k posílení tempa růstu zde však existovaly již před pandemii. Produktivita práce zaostávala za průměrem OECD. Firemní inovace a investice do výzkumu a vývoje jsou slabé a některé aspekty podnikatelského prostředí jsou zatěžující a brzdí podnikání. Vývoz, který je pro hospodářství rozhodující, je citlivý na vnější šoky. Dle OECD bude hospodářské oživení v rámci ČR pomalé, takže HDP dosáhne své předkrizové úrovně nejdříve ke konci roku 2022.

Za účelem podpory růstu doporučuje OECD mimo jiné v případě nízkých inflačních tlaků a slabého růstu dále snižovat úrokové sazby a proticyklickou kapitálovou rezervu institucí bankovního sektoru, zvážit možnost nákupu aktiv Českou národní bankou s cílem snížit náklady dluhové služby a uvolnit měnové podmínky. Dále navrhuje poskytovat další fiskální podporu, dokud se plně neprojeví hospodářské oživení, a pokračovat v plánované fiskální konsolidaci, avšak současně dle ekonomických podmínek zvýšit flexibilitu.

Dá se očekávat, že podíl bankrotů a ztrát pracovních míst vzroste. Vláda by měla být tudíž připravena poskytovat další podpory, dokud se oživení plně nenastartuje, a aktivně pomáhat těm, kteří přišli o práci. Jakmile podpory pro podniky a živnostníky obnoví stabilitu, je třeba se podle poslední zprávy OECD zaměřit na stimulaci investic, růstu produktivity a řešení dalších dlouhodobých výzev. Je nutné využít všech dostupných nástrojů k rychlému řešení úpadků, zdokonalení systému rekvalifikací pro uchazeče o zaměstnání a hledat cesty, jak přivést více žen na trh práce, což by rovněž významně přispělo k obnovení růstu produktivity. Klíčovým úkolem bude nadále podporovat životaschopné podniky a zaměstnanost a zároveň umožnit přerozdělení zdrojů napříč odvětvími.

V oblasti daní je doporučováno přesunout těžiště od zdanění příjmů k daním z nemovitostí, spotřebním a environmentálním daním a omezit daňové výhody pro osoby samostatně výdělečně činné.

V oblasti podpory investic doporučuje OECD zaměřit se více na podporu výzkumu a vývoje v malých a mladých, dynamicky se rozvíjejících firmách, přijmout nový stavební zákon, zkrátit čas a počet kroků nezbytných k zahájení podnikání, podpořit investice usnadňující přechod na nízkoemisní technologie a zvýšit energetickou účinnost. OECD rovněž doporučuje přijmout opatření k posílení řízení a prevence střetu zájmů v Parlamentu i v rámci exekutivy, zlepšit integritu a transparentnost lobování.

Přes celkově nízkou nerovnost příjmů existují přesto v příjmech velké regionální rozdíly, které se v průběhu času dále zvyšují a některé regiony nepřiměřeně trpí klesající a stárnoucí populací, podílem nízkopříjmové či nekvalifikované práce nebo špatnou digitální propojeností. Skutečnost, že Česká republika má ve srovnání s jinými zeměmi OECD velmi roztříštěnou správní strukturu s větším počtem malých obcí, vede ke zhoršování emisí a k neefektivní struktuře a podfinancování místních služeb. OECD doporučuje finanční a nefinanční pobídky ke slučování obcí, zavedení povinnosti obcí spolupracovat na úrovni mikroregionů, shromažďovat informace o kvalitě služeb poskytovaných na místní úrovni a využívat je k lepšímu pochopení příkladů best practice.

Za účelem zvýšení kvality lidského kapitálu a zlepšení úrovně dovedností zaměstnanců navrhuje OECD zavést jasná a objektivní kritéria financování škol, konsolidovat síť škol a zajistit tak kvalitu vzdělávání na všech školách, podporovat flexibilní vzdělávací kurzy pro dospělé. Čeští zaměstnanci odcházejí do penze dříve, než činí průměr OECD. Rychle stárnoucí populace bude postupně snižovat míru zaměstnanosti a brzdit růst ekonomiky při současném růstu souvisejících výdajů. Zaměstnanci mají daňové úlevy a odvádějí nízké příspěvky na sociální zabezpečení. Peněžité dávky na péči o děti odrazují ženy s malými dětmi od návratu do práce. OECD doporučuje pokračovat ve zvyšování věku odchodu do důchodu a pevněji jej propojit se zvyšováním pravděpodobné hranice dožití. S tím souvisí doporučení týkající se pracovního trhu: pokračovat v rozšiřování nabídky cenově dostupných a vysoce kvalitních zařízení péče o děti, zkrátit maximální dobu rodičovské dovolené a motivovat otce, aby čerpali větší část rodičovské dovolené.