Technický týdeník č. 22/2016

Digitalizace jako nedílná součást Industry 4.0. (dokončení)

Pan George Blaha, generální ředitel Schneeberger Mineralgusstechnik s.r.o. a předseda dozorčí rady Svazu strojírenské technologie k tématu nutné reformy konceptu kontinuálního vzdělávání dodává:

„Vzdělávací politika v Evropě by měla přihlížet ke skutečnosti, že pro průmysl je nejvhodnější výuka v reálném pracovním prostředí. Náš průmysl postupně prochází digitální transformací a, pokud připravované pracovní síly by již byly obeznámeny s existujícími byznys-modely, byly by též připraveny podporovat budoucí nové modely, které sebou přinese digitalizace. Toho může být dosaženo, pokud evropští poskytovatelé vzdělání budou těsněji spojeni s průmyslem prostřednictvím všeobecných učebních programů a tréninkových projektů, a to včetně postgraduálního vzdělávacího stupně.“

Malé a střední podniky potřebují zvláštní pozornost ze strany tvůrců evropské politiky

Digitalizace přináší specifické výzvy pro SME (Small and Medium Enterprises). Zatímco SME disponují omezenými finančními zdroji a znalostmi, což je činí zranitelnými vzhledem ke složitosti, nákladům a rizikům digitální transformace, vývoj digitálních byznys modelů vyžaduje značné finanční zdroje a lidský kapitál. Rozpor mezi složitými požadavky digitalizace a limitovanými zdroji brání SME investovat a vytvářet solidní podnikatelské záměry, protože potenciální návratnost investic je příliš nízká. Velké ICT firmy s vydatnými finančními zdroji, rozsáhlými technickými kapacitami, jakož i s vysokou vyjednávací silou, navíc stále v širší míře poskytují řešení pro zpracovatelský průmysl, což omezuje pole působnosti pro SME. Uvážíme-li tyto skutečnosti, veřejné politiky v oblasti digitalizace musí být navrženy se zvláštním zřetelem k SME, protože právě ony jsou páteří evropského průmyslu (například 80 % evropských výrobních strojů je vyráběno v SME). Stimuly na podporu výzkumu a inovací na různých úrovních by proto měly být pro SME dosažitelnější. Těm, které jsou lokalizovány dále od městských center, by měla být zabezpečena vysoce výkonná infrastruktura, potřebná pro přenos dat mezi stroji, továrnami a systémy.

Důležitým politickým prvkem by měla být, kromě finanční a infrastrukturní podpory, též tvorba speciálních klastrů propojujících ICT a výrobní SME a umožňujících vývoj nových digitálních řešení. Protože některé SME nemohou následovat současné digitální trendy, požadují praktické směrnice, trénink jakož i výměnu best practice, aby jim bylo usnadněno zapojení do nových byznys-modelů.

V neposlední řadě, úzká definice SME, založená výhradně na počtu zaměstnanců a ročním obratu nebo majetkové bilanci, jež je v Evropě stále ještě aplikována, brání některým podnikům čerpat benefity z podpory a finančních nástrojů poskytovaných SME. V silně heterogenním sektoru pokročilých výrob existují firmy, jež jsou podle tržních kritérií malé, ale nejsou podle definice považovány za SME, a jsou na ně tudíž aplikována pravidla pro velké podniky.

Veřejné autority by měly podporovat výměnu digitalizačních praktik mezi výrobci
Aby podpořily absorpci best practice digitalizace výroby, měly by se veřejné autority zasadit o vytvoření seznamu společností vyrábějících v Evropě výrobní stroje, které získaly předstih, prosazují nejlepší praktiky a vykazují přidanou hodnotu z investic do digitalizace, spolu s hodnocením hlavních reprezentantů sektoru. Tato databáze by také přispěla k pochopení skutečnosti, že digitalizace vyžaduje individuální přístupy a každá firma by měla hledat vlastní, jedinečnou cestu, zejména v tak heterogenním sektoru, jakým je průmysl výrobních strojů. Shromáždění nejlepších praktik může také napomoci průmyslu výrobních strojů vytvořit a prosadit nový image, založený na spojení vysoce výkonných a spolehlivých výrobků s digitálními programy a službami.

sst

© 2015 SST

webdesign
COMPEA, s.r.o.