Technický týdeník č. 20/2016

Digitalizace jako nedílná součást Industry 4.0.

Moderní byznys-modely kladou na výrobce zvýšené nároky
Tvorba nových digitálních byznys-modelů vyžaduje od výrobců strojů vytvoření kyber-fyzikálního prostředí spojujícího stroje a systémy cestou propojení výrobních technologií s ICT. Z toho důvodu potřebuje průmysl, vedle dosavadních odborných kvalifikací v oblasti výrobních technologií, zvyšovat svou in-house digitální kapacitu zapojením poskytovatelů software, analytiků big data, systémových designerů a cloudových počítačových specialistů. Současně se budou výrobní technologové muset učit interpretovat data sbíraná ze strojů v reálném čase s cílem činit správná rozhodnutí a plnit úkoly efektivně, a to i ve složitých situacích. Například v oblasti předběžné údržby by technici měli být schopni na dálku monitorovat data ze strojů, detekovat problémy ještě než nastanou a objednávat náhradní díly v předstihu, a tím bránit prostojům strojů a výpadkům při poskytování služby pro zákazníka. Průmysl též bude potřebovat získat nově profilované manažery prodeje, jejichž zájem a zkušenosti nebudou omezeny jen na samotný prodej strojů. Na základě analýzy dat se ukazuje, že výsledky prodejů nových výrobních strojů se zvyšují, když se zájemcům ukáže, jakou produkt a doplňkové služby vytvářejí komplexní hodnotu. Na úrovni managementu budou firmy potřebovat vizi e-leadership. Tento pojem zahrnuje rekognoskaci, pochopení, ale i vytváření nových digitálních byznys-příležitostí a komercializaci „digitálních idejí“.

Tato transformace lidských zdrojů v oblasti průmyslu výrobních strojů může leckdy být zpochybňována. Pracovníci sektoru sestávají tradičně ze strojních inženýrů a internetové technologie, které nyní zásadním způsobem mění tento pokročilý výrobní sektor, bývají obecně už mimo rámec jejich běžných dovedností. Pracovní kultura ve zpracovatelském byznysu je zcela jiná, než pracovní prostředí v ICT, což pro průmysl znamená výzvu, aby se pokusil přitáhnout tvůrce software do vlastní firmy. Ve snaze zapojit velké firmy z oblasti digitálních technologií do průmyslového byznysu mohou mít výrobci výrobních strojů problémy s integrací mladých talentovaných ICT profesionálů, kteří by raději pracovali pro velké technologické hráče. Transformace výrobního sektoru a jeho byznys-modely budou zřejmě též čelit vnitřní opozici, protože starší zaměstnanci nejsou v dostatečné míře vždy seznámeni s novými digitálními technologiemi.

Vytváření malých ICT&výrobně - technologických týmů
Digitální výzva nutí evropské producenty výrobních strojů přijít s novou strategií v oblasti profesionálních dovedností. Vytváření malých týmů složených z ICT specialistů a výrobních technologů, pracujících na vývoji nových byznys-modelů pro výrobce výrobních strojů, by mohlo být dobrým startovním bodem. Hybridní tým by měl být kompletně integrován do firmy a těsně propojen s ostatními odděleními, jako je konstrukce, výroba, prodej a poprodejní služby, měl by zajistit, aby nová digitální řešení a byznys-modely byly plně zapojeny do nabídky výrobků a služeb firmy. Takový tým by měl mít jasně definované požadované výstupy, spíše než funkce a úkoly.

Vytváření nových týmů bude rovněž vyžadovat od výrobců výrobních strojů, aby se znovu zamýšleli nad problematikou dovednostních toků. Průmysl bude potřebovat posílit vztah k akademické sféře a studentům v oblastech software, telekomunikací a počítačových a informačních systémů, aby přitáhl nové absolventy. Učební poměry spadající do sféry průmyslu výrobních strojů by měly zahrnovat také partnerství s profesní výukou ICT a trénink poskytovatelů této výuky. Při náboru zkušených ICT specialistů by měli výrobci výrobních strojů čerpat z globálních zdrojů talentů. Členské státy CECIMO musí zavést programy ulehčující získávání ICT specialistů, aby došlo k vybilancování nerovnováhy v oblasti dovedností, která v Evropě v této chvíli existuje. Nejnovější projekt Blue Card (podobný americké Green Card) je jedním z opatření sledujících, aby výrobci výrobních strojů vzali na vědomí celý tento komplex problémů.

Budoucnost zaměstnání v průmyslu výrobních strojů
Jedním z klíčových témat, jež přináší digitalizace, je její dopad do sféry lidských zdrojů a zaměstnanosti. Navzdory skutečnosti, že v průmyslu výrobních strojů je mnoho pracovních pozic automatizováno a průmysl předpokládá, že tento trend bude i nadále posilován, technologie asi v blízké budoucnosti nenahradí pracovníky ve vyšších pozicích výrobní společnosti, včetně manažerů podílejících se na sestavování a řízení multi-týmů studujících a analyzujících potřeby zákazníků a nabízejících řešení šitá na míru, jakož ani pracovníky pověřené zaučováním zákazníků ve využití výrobních strojů. Vzhledem k zavádění nových technologií lze očekávat, že zatímco některá málo kvalifikovaná zaměstnání ztratí svůj význam nebo zcela zaniknou, jiné vysoce kvalifikované profese, vyžadující sofistikovanější znalosti a dovednosti, budou v rámci pracovního trhu nabývat na důležitosti. Řadová pracovní místa založená často na fyzických činnostech mohou být efektivněji vykonávána strojem a budou postupně víc a víc automatizována. Na druhé straně, vzniknou nové příležitosti pro ty, kteří disponují dobrými technickými a digitálními dovednostmi potřebnými pro automatizaci, komputerizaci a digitalizaci řadových úkolů. Průmysl výrobních strojů je high-technology sektor a neustálá inovace je součástí tohoto byznysu. To však neznamená, že tato technologie nahradí lidské zásahy, jež jsou zásadní pro konkurenceschopnost a udržitelnost sektoru. Úspěch sektoru bude tudíž záviset na nabídce osobních řešení ve vztahu ke každému zákazníkovi.

Politické nástroje potřebné pro tvorbu předpokladů konkurenceschopnosti sektoru výrobních strojů

Producenti výrobních strojů musí být zapojeni do politických diskusí o digitalizaci
Protože digitalizace nabývá v politické agendě EU i na národních úrovních na významu, bylo rozhodnuto o pravidelném konání debat u kulatého stolu s cílem, aby tvůrci politiky spolu s reprezentanty průmyslu navrhli takové politické kroky, které jsou potřebné pro rozvoj digitálních technologií v Evropě. Evropský sektor výrobních strojů vítá tuto praxi, ale má obavy, aby na straně byznysu nebyla dávána přednost velkým ICT hráčům místo toho, aby byly zapojeny různé menší firmy z výrobního sektoru. Zpracovatelský průmysl, včetně sektoru výrobních strojů, je jedním z nejvýznamnějších oblastí, kde jsou nové digitální byznys-modely vyvíjeny a ve spolupráci s ICT sektorem aplikovány a komercializovány. Je nejvyšší prioritou, aby vyspělé průmyslové společnosti, jakož i asociace tlumočící jejich potřeby, se těchto kulatých stolů účastnily.

Kybernetická bezpečnost a excelentní digitální infrastruktura jsou nezbytné pro daty řízený evropský průmysl
Digitalizace jako proces zahrnuje kromě pozitivních přínosů i jistá bezpečnostní rizika v kyberprostoru, kde jsou kritická data ukládána a jsou zde předávány citlivé informace mezi účastníky byznysu po linii hodnotových řetězců. Dříve než se výrobci výrobních strojů rozhodnou investovat do digitálních a daty řízených byznys-modelů, potřebují se ujistit, že mají plnou kontrolu nad svými obchodními tajemstvími a že žádné specifické informace týkající se firmy či produktů nebudou bez jejich vědomí převáděny do jiné entity.
Pro mnohé výrobce jsou proto záležitosti kolem bezpečnosti dat podmínkou pro investování do digitálních technologií. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že budoucí konkurenceschopnost evropského průmyslu se bude odvozovat od konektivity mezi systémy, měla by EU zajistit, aby kyberprostor a komunikační infrastruktura, které jsou k dispozici pro využití v podnikání, byly zcela bezpečné. Implementace principů, jako je „ochrana dat při návrhu a promeškání“ a anonymizace a pseudonymizace dat na úrovni EU, jsou základem pro nastolení důvěry mezi výrobci a přimějí je k dalšímu investování do nových byznys-modelů v pokročilých sektorech průmyslu.

Protože stále více strojů je propojováno na transnacionální úrovni a snahy o ochranu dat jednotlivých členských států vedou k rozdílným bezpečnostním procedurám, potřebuje průmysl komplexní a harmonizovanou strategii kyberprostoru na úrovni EU, která bude brát v úvahu budoucí byznys-modely, místo aby byla založena na současných, z hlediska bezpečnosti nedostatečných, praktikách.

Dostupnost digitální infrastruktury umožňující velmi rychlý tok dat je nezbytným předpokladem pro další rozvoj evropského zpracovatelského průmyslu. Většina evropských výrobců výrobních strojů je situována daleko od městských center a potřebují infrastrukturu rychlého internetu, umožňující rychlou odezvu a efektivní komunikaci mezi stroji a systémy. Podle různých zdrojů se síť objektů, využívajících na globální úrovni instalovaná zařízení sbírající a přenášející informace, rozroste do roku 2020 až na 200 mld. Tato skutečnost nepochybně naznačuje růst významu vysokorychlostní internetové infrastruktury v Evropě.

(Pokračování v příštím čísle)

sst

© 2015 SST

webdesign
COMPEA, s.r.o.