Technický týdeník č. 15/2016

Úloha Evropské unie při otevírání nových odbytišť výrobních strojů

USA a EU vyjednávají o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) už od června 2013. Průmyslu výrobních strojů na obou stranách Atlantiku se tím naskýtá unikátní příležitost pro internacionalizaci, z čehož mohou profitovat hlavně dominující malé a střední podniky (SME). S cílem podpořit úsilí vyjednávačů publikovaly Asociace výrobních technologií (AMT) a CECIMO společné prohlášení k TTIP, kdy popsaly význam tohoto partnerství pro producenty výrobních strojů.

Celní tarify na výrobní stroje se pohybují od 1,7 do 4,5 % a nejsou tudíž hlavní překážkou transatlantického obchodu. Jedním z cílů TTIP by mělo být nejen zrušení cel, ale k maximálnímu efektu je třeba dosáhnout vyššího stupně regulační podpory a harmonizace technických požadavků.

Rozdíly mezi regulativy v EU a USA zahrnují diferencované technické podmínky, specifikace, standardy, postupy hodnocení konformity a licenční postupy. Využití rozdílných zákonných nástrojů pro veřejná výběrová řízení je častým zdrojem diferencí. Komplexní a ambiciózní obchodní dohoda by zlepšila kooperaci mezi EU a USA a zajistila by, aby existující i nové regulativy byly komplementární a minimálně zatěžovaly obchodující výrobní společnosti.

Orientace mezi dvěma rozdílnými regulačními systémy je zvlášť obtížná pro malé a střední podniky, které mají nedostatek zdrojů a know-how k získání relevantních informací. Přitom jsou SME páteří ekonomiky. Společnosti s méně než 250 zaměstnanci představují v EU 90 % podniků a zaměstnávají 66 % pracovních sil. V USA společnosti s méně než 500 zaměstnanci představují 99 % podniků a kolem poloviny celkového počtu zaměstnanců. Z toho důvodu je přístup k informacím a trhům základem pro zlepšení obchodních příležitostí pro SME.

V reakci na anexi Krymu v březnu 2014 prodloužily EU a USA několikrát sankce namířené proti Ruské federaci. Restrikce postihují hlavní ruské banky a celou řadu podniků.

Sankce EU vyhlášené v září 2014 směřují do sféry ruských státních financí, energetiky a armádního sektoru. Ruské státní banky jsou vyloučeny z možnosti získat v EU dlouhodobé úvěry, export duálně využitelných vojenských zařízení je zakázán, nemohou být uzavírány žádné obchody se zbraněmi a EU nevyváží široké spektrum průmyslových technologií.

Sankce vůči Rusku mají dopad na evropský průmysl, který ztrácí zákazníky a čelí poklesu podnikatelské důvěry. Evropský sektor výrobních strojů se zaměřuje na stroje, jež jsou často na seznamu výrobků duálního využití. Export CECIMO do Ruska klesl v roce 2015 o 31 % na 736 mil. euro, oproti 1,069 mld. euro v roce 2013. Obchod s výrobními stroji je v Rusku hodně založen na osobních kontaktech a dlouhodobých vztazích se zákazníky. Proto bude dopad sankcí dlouhodobý, a to i po případném jejich zrušení.

Výrobci výrobních strojů jsou též postiženi finančními sankcemi. Řada potenciálních transakcí je ohrožena extrémně se zpožďujícími platbami z ruské strany. Evropské banky silně zredukovaly nabídku úvěrování a garancí na export do Ruska. Proto export výrobních strojů i mimo duálních kategorií je výrazně zredukován.

Direktiva č. 428/2009, regulující evropský export duálních strojů, je Evropskou komisí průběžně přezkoumávána už od roku 2011. EK obvykle vysvětluje přehodnocení své politiky kontroly exportu jako prostředek k „zajištění bezpečnosti a konkurenceschopnosti v měnícím se světě“.

Přehodnocení sleduje změnu bezpečnostního prostředí, obchodních postupů a technologií cestou široké škály legislativních a praktických opatření. Změny konceptu regulace zahrnují například:

• Rozšíření kontrol technologie kybernetického sledování a přístupu k bezpečnosti lidí u exportních licencí
• Další harmonizaci národních implementací
• Zlepšení výměny informací mezi vládami zemí EU
• Trénink a budování úřadů pro licencování a vymáhání jak v rámci EU, tak i globálně
• Přijetí škály opatření zaměřených na obchod s dovednostmi.

CECIMO odhaduje, že více než 80 % evropské výroby obráběcích strojů je klasifikováno jako duálně použitelné, což se zakládá na skutečnosti, že evropští producenti výrobních strojů se zaměřují na přesné finalizující stroje. Proto má proces přehodnocení na průmysl výrobních strojů tak výrazné dopady. Zásadní je, že další technologický pokrok bude probíhat se zřetelem k možným rizikům a bezpečnostním hrozbám v souvislosti s upřesňováním kritérií duálního využití. Definice výrobků s duálním využitím by měla ideálně sledovat technologický vývoj.

Evropský průmysl výrobních strojů podporuje další harmonizaci zaváděných kontrol exportu napříč EU. Opatření by měla být aplikována jednotně všemi členskými státy, aby byly zaručeny rovnoprávné podmínky pro firmy produkující výrobní stroje. Konkurenceschopnost průmyslu by mohla být též pozitivně ovlivněna generálními exportními licencemi pro náhradní díly dříve vyvezených licencovaných strojů. Proces aplikace exportní licence by též urychlily společné podmínky programů vnitřní konformity. Většina společností má vlastní program pro zajištění vnitřní konformity, který je součástí systému řízení jakosti. Počet vlastností výrobních strojů, které je při tom nutno brát v úvahu, je celkem nízký a je vyhodnocován spolu s testováním, takže jejich uznání autoritami pro kontrolu exportu může napomoci společnostem při regulaci vlastních nákladů.

sst

© 2015 SST

webdesign
COMPEA, s.r.o.